Knihy - Enkláva

Ukázka z knihy
Na konci schodiště na mě čekaly dřevěné dveře.

Vypadaly bytelně.

Oproti mřížím z cely ale vyloženě slabota. Se zastavováním jsem se nezatěžoval a rovnou to do nich našil v plné rychlosti ramenem. Dveře v doprovodu stovek decimetrových třísek narazily do něčeho těžkého a tvárného. Ale hnány energií mého dynamického vstupu tu neznámou překážku nekompromisně smetly s sebou a ukryly ji pod svými troskami na druhé straně místnosti. Když mám potřebný rozběh, i já oplývám nezanedbatelnou silou.

?Chruhl!? pozdravil mě známý šereda, který stál kousek vedle.

Byl to ten s prasečím obličejem a koukal na mě naprosto překvapeně. Krvavé oči měl vykulené úlekem a z otevřené tlamy mu nezdvořile trčela jakási chlupatá končetina. Ten jeho pozdrav bylo asi mírné přidušení. Zbytek nebohého zvířete třímal v obrovských pazourách. Než jsem sem vtrhl, očividně si tu na něm pochutnával a to s takovým gustem, jaké je u tvora takového vzezření patřičné. Celý rypák, velkou část hrudníku i obě ruce měl neskutečně zapatlané krví a vnitřnostmi. V době, kdy na mě tak strnule třeštil oči, se velký kus zvířete odlepil od zbytku a šplouchl mu k nohám. To ho probralo. Bylo ale pozdě.